Jak zahlédnout svoje vnitřní světlo pobytem ve tmě

Je spousta různých cvičení a způsobů, které mají za úkol pomoct nám zjistit, kdo jsme, co v životě chceme a co je naším posláním.

Ale občas to nefunguje a my musíme podniknout něco radikálnějšího, abychom se odstřihli od hluku světa a vrátili se k sobě.

Jedním z takových radikálních způsobů je pobyt ve tmě.

Vzhledem k tomu, že 10 z našich 11 miliónů smyslových receptorů v mozku je zasvěcených zraku, je nasnadě, že když mozek odstřihnete od zrakových vjemů, bude najednou mít spoustu času se věnovat tomu, co se děje uvnitř. Umožní vám to získat odstup, čas na to vnímat svoje tělo, emoce, myšlenky, a v důsledku získat vhledy, které byste jinak neměli, protože byste byli pořád něčím vyrušováni.

Pokud o pobytu ve tmě přemýšlíte, tak jsem vám níže sepsala svojí zkušenost v několika otázkách a odpovědích.

O co se jedná?

Princip je v tom, že strávíte dobrovolně týden potmě, sami, většinou v nějaké chatce. Samozřejmě se nejedná o to, že sami odjedete někam na hory a tam se zamknete a zhasnete a budete tam týden živořit potmě. V České republice existuje hned několik center, které toto specifické prostředí vytvoří pro vás a poskytnou vám veškerý komfort, co se týče jídla, pití, hygieny, bezpečnosti, atd. Já jsem byla v centru v Čeladné, ale nechci tady propagovat nějaké specifické pracoviště – určitě googlujte, než do tmy půjdete, a najděte si reference.

Jak dlouho to trvá?

Většinou se jedná o týdenní pobyt. Je možnost zůstat déle, ale týden se doporučuje jako nejkratší časový úsek, který má smysl – pokud žijete ve stejně rušném světě jako já, tak bude vaše tělo unavené, a bude potřebovat pár dní na zotavení. Což znamená, že prvních pár dní většinou prospíte, a až teprve potom začne mít tma terapeutické výsledky.

Jak to probíhá?

Než do tmy odejdete, tak je vám většinou umožněno si chatku nebo ubytování projít, abyste si zapamatovali, co kde je, a pak zbytečně ve tmě nebloudili. Pak dostanete klíče, kterými se můžete zamknout zevnitř, světlo se zhasne nebo se chatka zavře a jste ponecháni sami sobě napospas.

Jste tedy po celou dobu sami, a pokud si nevyžádáte terapeutický rozhovor, který většina center nabízí, tak za celý týden neuvidíte ani živáčka. Většinou vám někdo jednou denně donese jídlo, ale naprostá většina chatek má předpokoj, kde se jídlo nechává, což znamená, že dovnitř za vámi nikdo nejde, a máte tam tak svůj bezpečný prostor. (Samozřejmě že personál většinou má náhradní klíč, kdyby se náhodou něco stalo).

Moje podivné výtvory z modelíny

Budu vědět, jestli je noc nebo den?

Odpověď je, že ne. Tedy ne nutně. Můžete si to odvodit, protože vám většinou jednou denně přinesou jídlo, ale třeba v mém centru jídlo záměrně nosili v různých časech, abych nevěděla, kolik je hodin. Ze začátku jsem vlastně vůbec nevěděla, jestli je noc nebo den, a myslím, že jsem například spala několikrát denně po několika hodinách místo celonočního spánku – prostě tak, jak si moje tělo řeklo, a ne podle nějakých společenských konvencí. Pak už jsem si byla schopna odvodit, že je zrovna den, protože jsem slyšela, že vedle sekají trávu, ale nejlepší bude, když se vnějším světem prostě vůbec nebudete zabývat a budete se soustředit na svůj vnitřní svět.

Budu moct odejít?

Ano. Pokud vás někdo bude v chatce držet násilím, tak to není terapeutický pobyt ve tmě, ale vězení🙂. Vždycky máte klíč, kterým si můžete odemknout a odjet, pokud máte opravdu krizi. Já ale doporučuju to opravdu vydržet, protože po tom prvotním absťáku to začne dávat smysl.

Co tam budu dělat?

Ve tmě můžete dělat spoustu věcí, většinou se ale nedoporučuje dělat nic a prostě jen objevovat, co vám mozek podstrčí a přemýšlet nad tím, co to znamená. Já jsem tenkrát ještě byla hodně v zajetí takového toho ‚busy‘ života, a tak jsem každý den (nebo když jsem měla pocit, že je den) cvičila, vyráběla podivné tvary z modelíny, psala si deník (ano, psát můžete i ve tmě, jde jen o to najít způsob, jak zjistit, kde jste na papíru skončili, abyste nepsali dvakrát na jednu stránku, jak se to stalo mně), zpívala… hodně času jsem trávila spaním a jezením.

Potom jsem to nechala být a prostě jsem jen seděla a koukala do tmy a nechávala mozek jít tam, kam se mu chtělo.

Co můžu očekávat, že se stane?

Nejlepší je asi neočekávat nic a nechat se překvapit. Já jsem třeba slyšela o lidech, kteří začali mít různé vidiny, nebo začali mluvit s různými duchovními bytostmi a podobně, a byla jsem hrozně natěšená, že se mi stane to samé. Můj mozek měl ale jiný záměr, a místo vidin mi před očima promítal filmy, které jsem za svůj život viděla. Předpokládám, že byl celý nesvý z toho, že nemá žádné smyslové vjemy, a tak si je sám vytvářel. Bylo docela fajn se znovu na některé filmy podívat, ale ke spirituálnímu zážitku to mělo docela daleko🙂.

Každopádně, co se stane určitě, je, že nebudete mít žádné interakce s ostáními lidmi, nikdo po vás nebude nic chtít, nebudete ničím vyrušováni, a tak budete mít čas a klid na to být sami se sebou. Což je něco, co dnes hodně lidí neumí nebo už to zapomněli.

Pobyt ve tmě vám umožní se znovu napojit na sami sebe, na svoje tělo, daleko od požadavků a očekávání ostatních. A už to samo o sobě je terapeutické.

Jaké to má přínosy?

Ten zásadní přínos je tedy ten, že se naučíte být sami se sebou. Naučíte se znovu napojit na svoje pocity, myšlenky, intuici. Začněte možná sami sebe (a často i svoje tělo vnímat) jinak. Samozřejmě to má i svoje nevýhody – sami před sebou ve tmě neutečete, takže uvidíte možná i věci, které byste normálně nechtěli vidět.

Nestane se z vás za týden lepší nebo jiný člověk, ale budete mít možnost zjistit, kdo vlastně v hloubi duše opravdu jste.

Což vám většinou pomůže vidět vaše priority a hodnoty, a může vám to pomoct udělat určitá rozhodnutí.

Já jsem třeba do tmy šla v době, kdy jsem se rozhodovala, co dělat se svou kariérou a svoji odpověď – kterou jsem už tušila – jsem tam dostala. Co jsem ale nečekala, bylo, že mi dojde, že musím odejít nejen z práce, ale i ze vztahu, ve kterém jsem tenkrát byla. Nějakou dobu mi trvalo, než jsem to opravdu udělala, ale už jsem si prostě dál nemohla nalhávat, že ten vztah funguje.

Jsou nějaké kontraindikace?

 A jsem venku!

Pobyt ve tmě je určitá forma sebeterapie, ale většinou vás tam nesleduje psycholog ani psychiatr. Nevím tedy s určitostí, jaké jsou kontraindikace z tohohle hlediska, ale asi bych pobyty nedoporučovala lidem, kteří mají nějaké vážnější psychické problémy, které by jim z toho pobytu udělali noční můru (třeba panické ataky, úzkosti, deprese, apod) – i když je také možné, že ten bezpečný prostor, který tam vznikne, může být sám o sobě pro takové lidi léčivý. Je to na vašem vlastním uvážení.

Každopádně se do pobytu ve tmě určitě nenuťte – pokud jste extrovert a už jenom když si to představíte, tak vám vstávají vlasy hrůzou na hlavě, tak to pro vás asi nebude to pravé. Jsou věci, které můžete udělat předtím, než se rozhodnete pro takto radikální sebepoznávací krok.

Já jsem šla do tmy po dlouhé sebepoznávací cestě a po letité zkušenosti s meditací, modlitbou a různými retreaty.

Pro mě tedy pobyt ve tmě fungoval, a byl to opravdu zajímavý a přínosný zážitek. Určitě bych vám ho doporučovala, pokud cítíte, že vás to táhne, a že jste na životním rozcestí a chcete jít do hloubky svého vlastního já a potřebujete na to čas a klid. Ale pokud máte strach ze tmy, tak takový o trochu méně radikální krok může být odjet na sólo dovolenou, o čemž vám napíšu někdy příště…