S jakým energetickým rozpočtem pracujete?

Určitě to znáte – jsou dny, kdy máte energie na rozdávání a jsou dny, kdy se sotva vyhrabete z postele a fakt se vám nic nechce dělat (leda tak koukat na Netflix a scrollovat Facebookem).

Čím to je? Tím, jak jste se vyspali? Jo, asi taky. Ale nejenom.

Každý máme své požírače energie

Každý máme něco, čemu se říká energetický rozpočet. V podstatě určitou zásobu energie, kterou můžeme vydat. A jedním ze zásadních úkolů našeho mozku je zařídit, abychom tou energií neplýtvali. Což je docela chytrá evoluční strategie – protože kdo by chtěl umřít na savaně kvůli tomu, že přecenil svoje schopnosti, šel si ráno zaběhat, a večer už pak neměl sílu na to dojít domů?🙂

Nicméně, dnes už nejsme na savaně a s naším energetickým rozpočtem hýbá mnohem víc věcí.

• Fyzické energetické výdeje

Musíme ráno vstát, obléct se, vypravit děti, jet do práce, po práci děti vyzvednout, připravit večeři, dát prát prádlo, přemluvit děti, ať se jdou vykoupat, a potom je uložit do postele, a tak dále. Většině z těchto energetických výdajů nelze uniknout.

• Mentální energetické výdeje

Jsou věci, kterým uniknout můžeme, a které nám energii požírají daleko víc. Uhádnete které? Ano, neproduktivní a kritické myšlenky. Znáte to, jsou to myšlenky typu ‚nic neumím, nejsem v ničem dobrá, už zase se mi to nepovedlo v práci, nesnáším šéfa, nesnáším svoje kolegy, a ani si nemůžu večer odpočinout, protože mi začíná další šichta, musím ještě uvařit večeři, děti jsou zase nemocné, to zase bude noc, ach bože, za co mě trestáš…‘

Naše vnitřní nastavení dokáže i z energeticky neutrální situace – nebo z aktivity, která nás normálně nabíjí – udělat enormní požírač energie, a naopak.

• Fyzické nebo mentální aktivity, které se nám příčí hodnotově nebo osobnostně

Tohle jsou věci, které můžou na první pohled vypadat nevinně, ale které nás v důsledku vyčerpávají víc, než by vyčerpaly někoho jiného s jiným hodnotovým systémem nebo osobností.

Co když jste introvert a musíte dělat sales calls?

Co když máte opravdu rádi pořádek (à la Marie Kondo) a děti vám v bytě několikrát za den udělají bordel a vy pak trpíte, už jenom když se na to podíváte?

Nebo co když je vaší důležitou hodnotou rovnost mezi lidmi a pracujete pro firmu, která se rozhodla, že výrobu přesune do Asie, protože tam je levnější pracovní síla, které může platit zlomek toho co v ČR?

Když si uděláte inventuru vašich energetických požíračů, tak často zjistíte, že vlastně hospodaříte s energetickým rozpočtem, který je dlouhodobě v červené zóně, místo toho, abyste si užívali život v optimální zelené.

Jste mladá, dělejte něco se svým životem!

Já jsem třeba dříve bývala opravdu hodně vyčerpaná. Ráno se mi nechtělo vstávat, na konci dne už jsem měla energii jenom na to slepě sedět před televizí a o víkendu jsem vyspávala do dvanácti a pak ho v podstatě celý proležela. Byla jsem nevrlá, nebyla jsem schopná žádné kreativity, a můj emoční management byl fakt špatný. Jednou to dokonce zašlo tak daleko, že jsem s tím šla za svým praktickým lékařem, který mě vyšetřoval, předepisoval mi vitaminy, a různě se tu moji únavu snažil vyřešit. Nicméně po pár návštěvách se naštval a řekl mi, že bych se svým životem měla něco dělat, protože mi nic není, jsem mladá a neměla bych být pořád tak unavená.

Tenkrát mi otevřela oči moje koučka, která mi princip energetického rozpočtu vysvětlila a pomohla mi uvědomit si, že chodit do práce, která mě nebaví, je pro můj typ osobnosti mega požírač energie. Dneska vidím, že množství energie, kterou jsem měla tenkrát, a kterou mám teď – být pořád v noci nespím v jednom kuse, protože kojím syna – se naprosto nedá srovnat. Nebo dá, pokud by vám dávalo smysl srovnávat atomovou elektrárnu s malým větrníkem za domem🙂

Je tedy opravdu důležité znát naše požírače energie, a hlavně ty, se kterými můžeme něco dělat. Moje další jsou telefonáty, brzké ranní vstávání, velké party, hlučná prostředí, ubíjející rutinní činnosti, nesmyslné pracovní úkoly, prodej, přesvědčování někoho o něčem, zbytečné konflikty, a další.

A co se s tím tedy dá dělat?

Kromě znalosti našich požíračů energie je dobré vědět, co nám naopak energii přidává. U mě to je například čtení knih a vzdělávání se nebo čas o samotě. A naučila jsem se s tím pracovat – když vím, že mám třeba v práci dělat skupinový workshop, nebo že musím napsat report na projekt, který mě nebaví, tak si v tom týdnu naordinuju více času sama na sebe a na svoje aktivity.

Když to neudělám, tak je to znát – cítím se fakt mimo, jsem podrážděná, nemám na nic náladu, nemám žádnou výdrž, nechce se mi nic dělat. Vím, že jsem vlastně neproduktivní, a tak jsem se naučila vnímat svoje odpočinkové nabíjecí aktivity spíš jako investici, a ne jako ztracený čas. 

No a samozřejmě – nezapomínejme na Maslowovu pyramidu – není to nic nového pod sluncem, ale spaní, zdravá strava a fyzická aktivita jsou fakt základ.